Jistě si vzpomínáme na říjen minulého roku, kdy byl Michal Hašek pozván do diskusního pořadu Interview Daniely Drtinové na ČT24. Měli jsme se od něj dozvědět, jak to bylo s údajnou schůzkou u prezidenta v Lánech během sobotního večeru po volbách. Hašek řekl opakovaně, že schůzka je fáma a nikdy se neuskutečnila. Asi v půlce pořadu byl však režií poskytnut materiál, na kterém Milan Chovanec (který se měl také účastnit schůzky) sdělil, že proběhla. Hašek po tomto výroku doslova znehybněl a do konce pořadu působil velmi nejistě, rozhodně ne tak, jak všichni, jako sebevědomého politika, známe. Skupina „pučistů“ se na druhý den k setkání s hlavou státu přiznala. A až na Milana Chovance, který se stal ministrem vnitra, všichni opustili vrcholové funkce v sociální demokracii.
Podobných příkladů bych mohl jmenovat více. Co je důležité, že při obou případech byla média, která poukázala na chybnost nebo zásadní zkreslení výroků a tím potvrdila jednu ze svých funkcí. Samozřejmě nepodporuji záměrné očerňování kohokoliv či naopak psaní ve prospěch někoho, ať už by se to týkalo politiků nebo jiných slavných osobností.
V opačném případě, pokud by novináři neplnili svou práci a nezveřejňovali takovéhle „důkazní materiály“, zmizel by tzv. kontrolní mechanismus – pokud by se například média nezajímala o schůzku v Lánech, Michal Hašek by možná Bohuslava Sobotku opravdu sesadil z kandidáta na premiéra.
Z těchto důvodů by se média měla zaměřit na novou vládu a to ze dvou. První je ten, že přichází nový kabinet a jistě by se mělo mapovat složení vlády, jakou mají jednotliví ministři minulost, zda se za nimi neskrývá něco podezřelého atd. Druhý je osoba Andreje Babiše, coby majitele Agrofertu, vydavatelství Mafra a ministra financí s vicepremiérem. Nechci ho nijak kritizovat nebo obviňovat, když se ještě ani do svého rezortu pořádně nedostal, ale přesto je u něj jisté riziko střetu zájmů. Proto by měl být pod neustálým drobnohledem novinářů. Navíc se také časem ukáže, s jakou zaujatostí o něm budou psát ty deníky, již vlastní (MF DNES, Lidové noviny a Metro).
Už delší dobu tu existuje studentský projekt demagog.cz, který mapuje a ověřuje výroky politiků z politických debat. Je pravda, že je to malá kapka v moři, ale i přesto přeji týmu demagogu plno sil v tomto těžkém boji.
Těžko říct, jak se spor okolo Ficovy víry vyvine. Určitě by se ale neměl stát prezidentem člověk, který vstoupil do KSČ a poté o sobě tvrdí, jaký je křesťan. Další otázkou je, kolik získá po této aféře Robert Fico hlasů. Jistě, do voleb je daleko a problém může vyšumět. Osobně bych se ale ani jemu zvolení nedivil, protože o Miloši Zemanovi se také vědělo, jaké skandály proběhly za jeho premiérování, jaké bylo období takzvané opoziční smlouvy nebo jak očerňující kampaň použil proti svému soupeři Karlu Schwarzenbergovi. Přesto Zeman dostal o deset procent více než jeho protikandidát. Nedivil bych se, kdyby se na Slovensku český případ zopakoval.