Reklama
 
Blog | Michal Karas

Největší devízy nové desky Vlasty Horváta – melodie, hlas a sóla

Dlouhých osm let čekali fanoušci Vlasty Horvátha na jeho další hudební počin.  Po albech Místo zázraků z roku 2005 a Do peří nefoukej, které vyšlo o rok později, nyní přichází Vlasta s novou deskou s názvem To máme znát. 

Jak jsem už psal v úvodu, na desku se čekalo osm let. Už však před dvěma lety vyšel první singl k albu s názvem Téma lásky, který otevírá celou nahrávku. Rok poté Vlasta vypustil druhý singl To máme znát a pak také svoji první vánoční píseň Přihořívá, která se bohužel na novém počinu autora neobjevila.

„Odmlčení  pomohlo“

Na desce se nachází osm písniček a stopáž je 28 minut. Vlasta tak nezopakoval koncept svých předchozích alb, kde se vyskytovalo skoro o polovinu více písní. Sám o tomto období mluví tak, že desky se musely rychle nahrát a mnoho lidí do jeho práce mluvilo. Zmínil se také, že chce v deskách mít jen to nejlepší, aby nevydal 15 písní a na koncertech hrál jen třetinu. A musím říct, že jeho výrok souhlasí. Písničky se stylově podobají těm z předcházejících počinů, jsou ale propracovanější a je vidět, že si na nich autor dal záležet a poctivě vybíral, co se na jeho nové práci objeví.

Reklama

Je těžké zařadit Vlastu Horvátha do nějakého žánru nebo říct, kterému jinému interpretovi nebo skupině se podobá stylově. Nevím proč, ale v kytarových sólech mi připomíná zvuk Pink Floydů, čili klasický rock, který je obohacen výraznějším hlasem.

Texty mají hlavu a patu, velký důraz je kladen na melodii, která člověku utkví v paměti snad u každé písničky. Zvlášť chytlavá jsou kytarová sóla nebo intra – Buď mou spásou, Téma lásky, Jen odvážní si troufnou. Možná mohly být o trochu delší, rockovější, tvrdší. A i hlas interpreta je jeho velkou devizou, ať už třeba v Silnější než já, Kousek mýho já, Jako Tenkrát. Celé album zakončuje Ulicí, kde Vlasta hraje bez kapely pouze na piano. Mollová melodie je v písničce zase dost dominantní a hodí se na poslední místo v desce.

Velice oceňuji text k písničce Silnější než já („Stoupá výš proud řeky v hrázi. Stoupá výš, v zádech mi mrazí. Stoupá výš, sám sobě podléhám“), která je podle mě nejlepším kouskem z celé nahrávky. To samé mohu napsat i o třetí skladbě Kousek mýho já („Znovu zase dýchám a znovu nacházím. Naději a lásku tam v hlubinách ve světle očí tvých. Znovu zase dýchám a sebe poznávám. Otevřenou náruč mám dokořán.“.) V těchto písních se skvěle prosadí autorův vysoký procítěný hlas.

„Největší devízy – melodie, hlas a kytarová sóla“

Jako správné album bylo i toto slavnostně pokřtěno. Koncert s následným křtem proběhl v Malostranské besedě 14. srpna. Akci moderoval hudební publicista Jaroslav Špulák.  Kmotrem alba byl populární muzikant Xindl X a další hosté – Jan Toužimský z Arakainu a Viktor Dyk. Vlasta na koncertu vystupoval se svojí kapelou a část odehrál také se svými bratry v akustickém setu. Písničku z druhé desky Jsou si s Vlastou zazpíval Viktor Dyk a i Xindl X si střihnul jeden ze svých nových počinů. Musím říct, že vystoupení se vydařilo a že si ho jak Vlasta, tak i většina fanoušků si užívala. Po skončení akce následovala autogramiáda kapely a rozdávání dortu.

Celkově desku hodnotím velmi pozitivně. Je vidět, že dlouhá časová odmlka autorovi prospěla, mohl si vše managovat sám a měl volnost ve výběru hudby a textů. Jen je škoda, že album přišlo až za tak dlouhou dobu od posledního počinu. Co je jistě ještě dobré ocenit je to, že celou hudbu si Vlasta nahrál sám doma a texty složil k většině písní. Za to mu vystavuji obdiv a myslím si, že se něco takového už dnes moc nevidí. Teď hlavně doufat, aby To máme znátbylo přijato pozitivně a ať následující turné po českých městech je plné úspěšných koncertů.

Vlastimil Horváth se narodil 18. října 1977 ve Vlašimi. Vyučil se truhlářem, pracoval jako skladník. Asi většina z nás si ho pamatuje jako vítěze druhé řady Česko hledá superstar, která proběhla v roce 2005. Už dříve ale Vlasta účinkoval ve vlastní skupině. Ten samý rok mu vyšel jeho první počin s názvem Místo zázraků. Za svůj první hudební počin dostal v anketě Deska roku Allianz 2005 cenu za nejprodávanější debutové album. Další nahrávka na sebe nenechala dlouho čekat a následující rok přišlo na pulty obchodů druhé album Do peří nefoukej, na které se nachází písnička Láska se nám stala osudem, kterou Vlasta Horváth nahrál pro seriál Horákovi. Kromě vlastní tvorby účinkuje v  rockovových operách Oidipus Tyranus, Antigona a také v metal opeře 7 proti Thébám. Působí též jako pedagog na Mezinárodní konzervatoři Praha, kde již čtvrtým rokem vyučuje interpretaci na oddělení Rockové opery a Popu.

 

To máme znát (2014)

1. Téma lásky (Vlasta Horváth / Viktor Dyk) 3:06

2. Silnější než já (Vlasta Horváth / Vlasta Horváth) 3:38

3. Kousek mýho já (Vlasta Horváth / Vlasta Horváth) 4:02

4. Jen odvážní si troufnou (Vlasta Horváth / Eliška Hlavová) 3:26

5. Jako tenkrát (Vlasta Horváth / Vlasta Horváth) 3:27

6. To máme znát (Vlasta Horváth / Eliška Hlavová) 4:49

7. Buď mou spásou (Vlasta Horváth / Vlasta Horváth) 3:03
8. Ulicí (Vlasta Horváth / Eliška Hlavová) 3:22

 

Informace o Vlastovi Horváthovi a obrázky byly převzaty z webu http://www.vlastahorvath.cz/