Reklama
 
Blog | Michal Karas

Může odvolání Bezáka za volební výsledek KDH?

Letos, tak jako v roce 2010 u nás proběhly parlamentní volby. Mohli bychom je porovnávat a srovnávat s těmi nedávnými slovenskými z více pohledů a hledat více společných znaků, ale já se zaměřím na jeden. Jak u nás před šesti lety, tak i teď na Slovensku se do Národní rady nedostali tradiční křesťanští demokraté.

Nedělní volební noc 6. března pořádně otřásla slovenskou politikou – Robert Fico sice vyhrál další volby, ale přesto se mu snížil počet mandátů. Rozdrobená pravice také nemá dostatek hlasů na sestavení aspoň trochu stabilní vlády. A nejvíce se z toho radují pánové Kollár a Kotleba, kteří jako političtí nováčci usednou v parlamentu. Větší zděšení je pro Slovensko druhý jmenovaný, kterého mnozí označují za neofašistu. I když s panem Kotlebou už Slováci nějakou zkušenost mají, neboť je od roku 2012 županem Banskobystrického kraje.

O desetinu procenta poprvé mimo parlament

Historie strany sahá do roku 1990, kdy byla založena ustanovujícím sněmem v Nitře. Při zakládání a profilaci KDH sehráli významnou úlohu hlavně lidé z katolického disentu, ale i lidé blízcí VPN. Předsedou je od roku 2009 Ján Figeľ. Její profilace je pravicová a konzervativní. V novodobé historii krajiny byla strana třikrát součástí koalice. Teď se ziskem 4,9% hlasů se poprvé nedostala do NRSR.

Důvodů je hned několik, některé jsou pravděpodobné a některé méně. Je zvláštní, že se do parlamentu nedostala strana, která měla celkem stabilní elektrorát a v minulých volbách skončila druhá (8,52%) po obrovských 35% Smeru a byla často na očích. Díky vysokému počtu příslušníků katolické církve by měla mít daleko větší podporu než u nás KDU-ČSL, když u nás se v posledním sčítání lidu ke katolíkům přihlásilo kolem 10 % obyvatel (asi milion lidí).

Navíc o KDH bylo i v posledním volebním období dost slyšet. Vzpomeňme si například na minulý rok, kdy bylo zorganizováno referendum o rodině, které se ptalo na osvojování dětí homosexuály, sexuální výchovy a otázce manželství. Organizátor akce Aliance pro rodinu až někdy fanaticky vyzýval lidi, aby šli hlasovat, přesto bylo referendum neplatné, přišlo jen něco málo přes 20% volitelů. Toto samozřejmě nebyla primárně akce KDH, ale strana akci výrazně podporovala.

Rodina, potraty a manželství – ústřední témata KDH

Rád bych pak ještě zmínil v krátkosti dvě události. Před rokem byla schválena úprava Ústavy, ve které stojí, že manželství je posvátným svazkem muže a ženy. Co tím strana získala, opravdu nevím, ale asi je to pro ně důležité. Druhá věc se týkala potratů, respektive trestní stíhání ženy, která na něj půjde. Do toho chtěl poslanec za KDH Štefan Kuffa do ústavy dostat i zákaz eutanazie a asistované sebevraždy, zákaz všech umělých zásahů způsobujících dělení lidského vajíčka, zákaz umělého oplodnění, asistované reprodukce, ale i registrovaných partnerstvím.

Co ale mohlo vzít KDH nejvíce voličů, byla kauza okolo odvolání trnavského arcibiskupa Roberta Bezáka. Ten odešel nedobrovolně ze svého úřadu v červenci 2012 po zásahu vatikánské kurie na popud nejvyššího slovenského katolického kléru. Katolickou veřejnost, která je silným podporovatelem hnutí KDH, rozhodnutí pobouřilo a vedlo k početným vyjádřením nesouhlasu a mnoha akcí na podporu Bezáka. Nejvyšší katolický klérus protesty od veřejnosti neakcentoval. Je proto možné, že tato kauza vedla k úbytku voličů KDH.

O důvodech odvolání Roberta Bezáka se nejspíš doteď spekuluje, ale zaznívaly hlasy, že to bylo kvůli jeho liberálnímu stylu života (nošení džín, zaměstnávání homosexuálních kněží anebo těch, kteří mají vlastní děti, rekonstrukce některých místností arcibiskupského paláce v roce 2008 na restauraci či tělocvičnu, znevažující přístup k papeži (prý ho označoval slovy „pan papež“). Také byl kritizován za postoje k celibátu, eutanazii, předmanželským vztahům či kněžství žen. Sám se označoval za liberála.

Robert Bezák připomíná Mistra Husa

Zacházení s panem Bezákem a předkládání výše zmíněných právních norem ukazuje naprostou ustrnulost ve vývoji katolické církve i Křesťansko demokratického hnutí. Bezák připomíná Mistra Jana Husa, který sice nebyl zavražděn, ale odvolán kvůli naprosto normálním záležitostem. A nejen tato kauza ukázala, že jak církev, tak i KDH žijí asi tak za dob Jana Husa.

Strana zatím nezveřejnila své oficiální stanovisko k výsledkům voleb, takže si na něj ještě budeme muset počkat. Na výsledek ale mimo jiné reagoval i bývalý předseda Ján Čarnogurský ve svém blogu: „Pre KDH to nemusí byť koniec. Mimo parlamentu bola SNS, česká KDU-ČSL  a dostali sa do parlamentu naspäť. Ale s novými ľuďmi. Nový začiatok KDH nastane len keď opustia všetky funkcie v strane najmenej Ján Figeľ, Pavol Hrušovský, Július Brocka, Pavol Abrhán. Nech neargumentujú svojimi preferenčnými hlasmi. Pre KDH tie hlasy nestačili. Oni boli povinní získavať hlasy pre stranu, nie pre seba. Len na ústavné posilnenie manželstva muža a ženy môžu pozerať s uspokojením ako na svoj príspevok.“

Je otázka, zda se v příštích volbách KDH do NRSR opět dostane. Je zde řada proměnných. Lidovcům se to podařilo. Ministr Jurečka psal po volbách na FB profil KDH, že je šance se do parlamentu vrátit, pokud strana objeví mladé lidi a změní aspoň částečně rétoriku. To první není nereálné, ale to druhé už více, přeci jen bude těžké sejít z takových pozic, na kterých konzervativní strana je. Vše ukáže čas.

Reklama